Jordis

Kakaovník

Kakaovník roste v tropickém pásmu ohraničeném na severu a na jihu 20.rovnoběžkou: od Peru po Mexiko, of Madagaskaru po Nigérii, od Fidži po Filipíny. Má rád teplotu v úzkém rozmezí 21-25° C a protože mu nesvědčí přímé slunce, schovává se ve stínu vyšších stromů. Kakaovník kvete a plodí průběžně po celý rok, ale sklizeň má dva kalendářní vrcholy.
Plody kakaovníku nerostou na větvích ale přímo na kmeni. Jsou to tuhé šišky 15-25 cm dlouhé, zbarvené od zelené přes žlutou, oranžovou až po rudou. Uvnitř každého plodu je ve sladké bílé dužině 30-50 kakaových bobů.

V poznání o původu a druzích kakaa došlo v posledních deseti letech k obrovskému pokroku. Přečtení genomu bezmála tisíce různých exemplářů kakaovníku ukázalo, že rostlina, kterou Carl von Linné roku 1753 pojmenoval Theobroma cacao, je ve své dnešní podobě mnohonásobným a mnohovrstevným křížencem nejméně deseti původních druhů. I když dosavadní zjednodušené dělení na tři základní druhy - criollo, trinitario a forastero - dostalo od vědců pořádně na frak, i nadále slouží jako základní orientační kostra.

Obecně se dá říci, že ve Střední a Jižní Americe, na Madagaskaru, Filipínách a ve Vietnamu se pěstují kmeny s větším genetickým podílem typu criollo a trinitario, zatímco v Africe, odkud pochází 70% světové produkce, se pěstují téměř výhradně kmeny typu forastero.
Díky tomu, že kakaovník je velký smilník a nečiní mu problémy křížit se s kýmkoli svého druhu, je jeho dnešní populace kmenově velmi bohatá. Ve snaze najít tu nejlepší rovnováhu chuti, výnosu a odolnosti proti nemocem vznikají ve stovkách pěstitelských stanic a školek stále nové kmeny a hybridy kakaovníku a jistě to nebude dlouho trvat, než se objeví i geneticky modifikované kakao.
Ale tomu u nás v Jordi's Chocolate určitě pšenka nepokvete...

Nový výzkum

podpořil teorii, že nejstarší, nejkvalitnější, ale zároveň pěstitelsky nejkřehčí odrůdy pocházejí ze tří oblastí:
 

1) jižního Mexika, 2) pomezí dnešního Ekvádoru, Peru a Kolumbie a 3) severozápadní Venezuely. Řekněme, že kakao z těchto oblastí je geneticky nejvíce criollo, což znamená vysoký obsah theobrominu a bohatý chuťový profil. Na druhé straně stojí odrůdy původem z Amazonie, pro které se vžilo označení forastero neboli „cizí“. Tyto odrůdy postrádají chuťovou bohatost a lahodnost criolla, ale zato jsou robustnější a lépe plodí.
Kakaovník je náchylný k několika nemocem, které jsou schopny zlikvidovat nejen celé plantáže, ale i stromy v celé oblasti i zemi, jak se stalo v dávné minulosti např. na ostrově Trinidad nebo v 90. letech 20. století v brazilském státě Bahia. Devastace kakaovníku na Trinidadu v roce 1727 dala vznik názvu třetího druhu dnes již překonaného dělení kakaa na tři druhy. Na ostrov byly po tajuplném náhlém odumření téměř všech kakaovníků dovezeny stromy z Amazonie, nakříženy se zbytky původního criolla a na světě bylo trinitario. Když pak začaly v polovině 18. století původní populaci criolla ve Venezuele také napadat nemoci, pěstitelé převezli velké množství nepostižených sazenic na Trinidad, aby je zachránili, čímž bylo mičurinské dílo dokonáno.

Zpět na přehled článků